Baťův kanál je umělá vodní cesta mezi Otrokovicemi a Rohatcem o délce 52 km, vybudovaná v letech 1935 až 1938, Část cesty vede po řece Moravě, většina však uměle vyhloubenými kanály s řadou zajímavých vodních staveb: čtrnácti plavebními komorami a např. i pohyblivými jezy a dalšími vodními stavbami. Na Baťově kanále je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody pro tažné koně a případně tažnou techniku.
Baťův kanál – plavební komora Petrov
Nejdůležitější dopravovanou surovinou byl lignit z dolů v Ratíškovicích, které rovněž vlastnila firma Baťa. Lignit se převážel po kanále do Otrokovic, kde sloužil jako palivo pro zdejší tepelnou elektrárnu, která dodávala elektrickou energii baťovým závodům na zlínsku.
Baťův kanál se mohl pyšnit řadou unikátních technických zařízení, jako byl například výklopník uhlí u Sudoměřic nebo lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U všech plavebních komor byl vystavěn typický „baťovský“ domek pro obsluhu komory.Řada těchto památek přežila bez větších škod až do dnešní doby, což dokazuje profesní um a kvalitu práce tehdejších stavařů a techniků.
Baťův kanál
V současnosti je prakticky celá vodní cesta v délce 52 km opravena, je zprovozněno 13 plavebních komor a na Baťově kanále čile probíhá turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně i slovenskou Skalicí. V provozu je 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky vybudování slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V blízké budoucnosti se plánuje prodloužení trasy až do Hodonína a Kroměříže.